Setkání světů lidí s postižením a bez postižení...


Co je Festival porozumění?

Festival porozumění by měl být příležitostí k vzájemnému setkávání lidí s postižením a bez postižení, a to při událostech zajímavých pro obě strany – tedy během několikadenního maratonu festivalových akcí, které jsou převážně kulturního a uměleckého charakteru, protože právě tam jsou většinou lidé ochotni vzájemně se nejvíce přijímat a tolerovat a právě v této oblasti jsou lidé s postižením obvykle nejméně handicapováni a rozhodně nezaostávají za lidmi bez postižení.

Pořadatelem Festivalu porozumění je Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR (dříve Sdružení pro pomoc mentálně postiženým), resp. její okresní organizace Cheb se sídlem v Mnichově u Mariánských Lázní. Protože se festival hned odpočátku setkal s velmi pozitivní odezvou okolí, mohl se postupně stát již tradiční událostí odrážející a zároveň pozitivně ovlivňující soudobé vzájemné vztahy mezi skupinami lidí postižených a nepostižených alespoň v tomto regionu.


Historie festivalu

Nápad uspořádat Festival porozumění vznikl v roce 1999 v průběhu výstavy dokumentárních fotografií ze života ústavu sociální péče a výrobků mentálně postižených klientek, která pod názvem „Svět uprostřed světa aneb žijeme tu s vámi“ objela všechna města v okolí mnichovského ústavu. Zájem návštěvníků výstavy byl natolik povzbuzující, že přímo vyzýval k dalšímu kroku ve snaze přibližovat uměle oddělené světy lidí postižených a nepostižených. Na podzim roku 2000 jsme tedy uspořádali jakýsi „nultý“ ročník Festivalu, ve kterém proběhly čtyři akce: promítání filmů s tematikou společného soužití postižených a nepostižených, výstava obrazů namalovaných klientkami našeho ústavu, koncert duchovní hudby v kostele sv. Petra a Pavla v Mnichově a večer s folkovým písničkářem Jindrou Kejakem. Jak se ukázalo, přádání Festivalu porozumění jako tradiční akce smysl má, ale organizačně jsme byli teprve na začátku.

   Skutečně první ročník proběhl ve dnech 16. – 19. 5. 2001. Zahajovali jsme v mariánskolázeňském městském divadle představením pražského souboru mentálně postižených herců Úsměv. Kvalita Večera s Úsměvem i počet diváků byly překvapivě vysoké a podle všeho to stálo za to. Následující dvě dopoledne byla ve znamení keramické a hudební dílny, kam byli pozváni i žáci škol z Mariánských Lázních a okolí. Obou akcí se zúčastnilo (také díky mediální prezentaci) více než 100 návštěvníků a atmosféra byla opravdu spontánní a nezapomenutelná. Platilo to i pro vernisáž výstavy keramiky zhotovené postiženými a nepostiženými lidmi a černobílých fotografií Luboše Pecha, který zachytil zajímavé momenty ústavního života okem uměleckého dokumentaristy. Závěr Festivalu patřil melodickému rocku a skupině "0609", která hrála v sále tehdejšího hotelu Helvetia.

   Dále už se všechno nese v podobném duchu, ale nač o tom jen povídat - přijďte se přesvědčit… Za zmínku rozhodně stojí i pravidelná účast některých populárních osobností, které se stali přáteli a příznivci této akce – na Festivalu porozumění jsme se dosud mohli setkat s Bárou Štěpánovou (která bývá naším pravidelným hostem), Jaroslavem Duškem, Petrou Janů, Lucií Bílou, Jindrou Kejakem nebo skupinami JUMPING DRUMS a BŮHVÍ.